Přípravy na sezónu v plném proudu

Tak už se nám to zase blíží.  Je třeba udělat trochu průvan v dětských skříních (my dospělí děláme průvan průběžně :)   Jak známo, dětem zimní komplet 5 sezón bohužel  nevydrží a tak u nás proběhlo zkoušení původního zimního oblečení, prohazování z bráchy na ségru atp.   Jelikož ani jeden to zkoušení moc nemusí (zvládnou bez řečí max. jeden kousek), neobešlo se to bez kňourání a ujišťování se, jestli je to už ten poslední :)

Už v minulé sezóně se nám na lyžování moc osvědčila zimní bunda od Hannah, pod ní termo mikina (tecnopolar) Nordblanc a termoprádlo z Lidlu (které zatím bohatě stačí a syn ho používá i na jiné sporty v zimě).  Mimochodem termomikina ode mě dostala 1* už v minulé sezóně a vzhledem k tomu, že jsem minule koupila přesné velikosti a NB mají velikosti trochu menší, musela jsem na tuto sezónu kupovat novou.  Naštěstí jsem ji sehnala na jednom eshopu a ještě ve výprodeji poslední kousek. Takže spokojenost !

Nakonec jsme tedy vybrali, procházeli, něco málo dokoupili  a malí lyžaři tak mají téměř vše připraveno. Ještě nás nejspíše čeká dokoupit jedny oteplováky a můžeme vyrazit lyžovat !

A jaké máte tipy na lyžařské oblečení vy ?  Nakupujete na poslední chvíli v prvním sportu nebo máte oblíbené kousky a jen dokupujete velikosti ?

Read More

Čtu, čteme rádi

Od malička jsem hrozně ráda četla.  Chodila jsem do naší vesnické knihovny a hltala jednu knížku za druhou, i když to byly leckdy pořádné braky :))
Čtení úžasně rozšiřuje obzory, člověk se může stát na chvilku někým jiným a prožívat jeho příběhy.  Na čas jsem se knížkám trochu vzdálila, ale už několik let, se snažím najít si na čtení čas.   Jenže doporučení od kamarádů, co číst, už došla a tak jsem nadšena z nalezení webové stránky databazeknih.cz

Každý si tam může založit profil, ukládat přečtené knížky a pro mě neocenitelné je, že si můžu přečíst recenze čtenářů a do svého profilu vkládat knížky, které si chci v budoucnu přečíst.  Nemělo by se tedy stávat, že nebudu vědět, po jaké knize sáhnout.  Super !!

Syn, který je teď v 1. třídě a lásku ke knihám a radost ze čtení pravděpodobně zdědil, už má takédíky databázi knih připraveno pár knížek k přečtení.  Jelikož při nástupu do školy číst už uměl, má už přečteny 2 knihy a 3. právě louská :)    Kdybyste nevěděli, jakou knihu svým ratolestem pořídit/půjčit, dobrá inspirace je na stránkách  rostemesknihou.cz


Ze stránek  celeceskoctedete.cz jsem si dovolila okopírovat text, který by si měl přečíst každý rodič :)

Pravidelné čtení dítěti pro radost je nejúčinnější metodou výchovy čtenáře - člověka samostatně uvažujícího, s rozsáhlými vědomostmi, které je sám schopen dále rozšiřovat. Člověka kulturního, jenž postupuje eticky, člověka s představivostí, který si v životě umí poradit rozumem, nikoli silou.

Pravidelné předčítání dětem je dnes důležitější než kdy dříve, protože:
- Množství informací lavinovitě narůstá. Kdo nečte, nebude stačit změnám současného života.
- Čtení chrání děti před závislostí na televizi a počítačích.- Čtení je dobrou alternativou falešných hodnot masové kultury.
Návyky, postoje a žebříček hodnot se přece utvářejí již v dětství.

Dnešní děti vyrůstají v jazykově chudém prostředí. Rodiče s nimi stále méně rozmlouvají a málo jim čtou. Kontakt s živým slovem vytlačila televize, jejímž nástrojem není jazyk, ale obraz. Výsledkem je čím dál horší znalost jazyka, přičemž ten je nástrojem myšlení - a to i matematického!

Děti, které nemají cvik v užívání jazyka a uvažování, děti zbavené představivosti, kterou vytlačuje televize, budou mít potíže od počátku školní docházky i v pozdějším životě.
Emocionální a intelektuální propast mezi dětmi, kterým rodiče a pedagogové často čtou, a dětmi, jimž taková stimulace chybí, se v průběhu dětství prohlubuje.

Láska ke knize by měla být rozvíjena již v dětství, a to pravidelným hlasitým předčítáním.

Odklon od psaného slova je nebezpečný obzvláště v demokracii. „Národ, který málo čte, málo ví. Národ, který málo ví, se špatně rozhoduje - doma, na trhu, u soudu, u volebních uren," píše Jim Trelease, americký propagátor čtení dětem, a dodává:„Nevzdělaná většina může přehlasovat vzdělanou menšinu - to je velmi nebezpečná stránka demokracie."

Moudré knihy jsou také nositeli univerzálních morálních hodnot. Čtení učí děti rozeznávat dobro od zla a povzbuzuje k reflexi nad důsledky vlastních slov a činů. Zvláště důležité je to v dnešním světě, jemuž dominují agresivní vzory masové kultury a honba za penězi. Tváří v tvář narůstající demoralizaci mládeže se výuka morálních hodnot, jakými jsou poctivost, úcta, odpovědnost, empatie, rozum, odvaha nebo spravedlnost, již v nejútlejším věku dítěte stává otázkou bytí či nebytí společnosti a státu.

Tak vzhůru do čtení a čtěte dětem, v budoucnu to ocení/te :)

Read More

2014 lyžování v zahraničí s dětmi

Lyžařskou sezónu jsme vzhledem vyčerpanosti  (po všech stránkách) uzavřeli.  Přestože zima stála v českých luzích a hájích za ... prd, nalyžovali jsme toho poměrně hodně.
Obě děti 6 a 4 roky jsou lyžaři už pár let.  Oba lyžují rádi, z čehož máme obrovskou radost.  Nikdy jsme nemuseli na svazích řešit plačící dítě .... fakt nikdy.  Naopak,  lyžování mají prostě rádi. A tak jsme už minulý rok vyrazili do Alp.  Máme za sebou lyžování v Rakousku - Zillertal Arena, Schladming a ve Švýcarsku - Adelboden.

Zillertal Arena - středisko je pro zdatnější lyžaře.  Sjezdovky jsou většinou poměrně úzké a strmější. Pro malé děti tedy nic moc. Když  se k tomu ještě přidají davy lyžařů, které jsme tam bohužel zažili, zážitek z lyžování to poněkud sráží.
Měli jsme sice o děti na celý týden postaráno, mohli jsme si jezdit sami, ale toto středisko ani nás lyžaře/snowboardisty příliš nenadchlo. Počasí fajn, sníh ok, ostatní nic moc.

Schladming - akce na poslední chvíli, poslední týden před Vánocemi, mimosezónní ceny, téměř prázdné sjezdovky, paráda.
Ze čtyř vrcholů v okolí Schladmingu jsme vyzkoušeli dva.  Nejdříve přímo Schladming.  Našli jsme si tu "svoji" sjezdovku, byla parádní, jen kratší a s kotvou. A tak jsme druhý den vyrazili na průzkum do Hauser Kaibling... a tam jsme už zůstali až do konce týdne.
Parádní sjezdovky pro nás i pro děti.  Žádná placka, ale zároveň žádný smrťák.  Děti už lyžují vcelku obstojně a tak jsme si zalyžovali jak my tak ony a nikdo si nestěžoval. Ostatní věci, jako lanovky, občerstvení, úprava sjezdovek atd. splňují výborný a osvědčený Rakouský standard.  Já bych se jen přimlouvala za trošku invence v občerstvovacích zařízeních.  Mít každý den gulášovku, bratwurst, knedlík se sladkou polevou nebo hranolky opravdu není ideální. Ostatní (včetně počasí a ubytování) nám vyšlo na jedničku, takže celkem reálně hrozí, že nás tam před příštími Vánoci uvidí znovu.

Adelboden - poslední, v tuto chvíli ještě čerstvá zkušenost a jedním slovem PARÁDA.  Celý týden jsme nepoužili auto, v porovnání s naší letošní českou zimou to byla přímo zimní pohádka. Na lyžích až k chalupě,  krásná panoramata, parádní lyžování, krásné a sympaticky nekomerční.  V tomto středisku je dovoleno jezdit mimo sjezdovku, řekla bych, že je i velmi oblíbenou freeridovou destinací a tak ve středisku snad není ani jeden kopeček, na kterém by se po napadení sněhu zanedlouho neobjevila "vlnovka" od nějakého freeridera :)
Cesta tam byla naprosto pohodová, jelikož jsme vyjížděli v brzkých ranních hodinách, nejspíše jsme se vyhnuli sobotním zácpám. Dojeli jsme tam tedy za nějakých 8 hodin bez problémů. Cesta zpět byla už horší. Vezli jsme se s vlnou rekreantů a pár desítek švýcarských km jsme jeli několik hodin. V Německu jsme se také jednou zastavili, jinak proběhla cesta v klidu. Přesto jsme zpět domů jeli o 2 hodiny déle.  Já ale říkám, že ta dlouhá cesta za to stojí !   Jediné negativum, se kterým se musí počítat je drahota. My jsme to naštěstí nemuseli příliš řešit, protože jsme měli jídlo v chalupě, ale jinak kupovat si něco k snědku na sjezdovce bylo celkem dost drahé.  Jen pro představu - miska hranolků (ze které se ale v pohodě najedli 2 strávníci) stále 10CHF, což je cca 220 Kč ....
Když od tohoto odhlédnu (věděli jsme to a nemuseli jsme to řešit), bylo toto lyžování to nejlepší, které jsme si ze všech zahraničních destinací nejvíce užili.   Snad nám to vyjde a zase se tam někdy vypravíme.

Vždy se před výběrem místa pro dovolenou probírám internetem a hledám zkušenosti ostatních, takže vím, že informací není nikdy dost. Pokud vás napadne nějaký dotaz k uvedeným střediskům, na který jste nenašli v tomto textu odpověď, napište, pokud budu vědět, ráda odpovím.

Ještě doplním fotky ... snad brzy :)

Read More

Sportovní svátek je tu !!

Konečně !  Tentokrát jsem se na olympiádu obzvláště těšila. Od čtvrtka se snažím vidět všechno, co mi čas a děti dovolí.

Dneska jsme se vydali se VŠEMI ostatními Pražany a středoČechy podívat do Olympijského parku na Letné.  Spousta aut, spousta lidí a nakonec víceméně zklamání.
Nevím, co vede pořadatele k tomu, aby se vstup dal pořídit vlastně pouze přes mobilní aplikaci chytrého telefonu. Spousta lidí chytrý telefon nemá nebo to s ním neumí nebo má pomalé datové připojení a nebo prostě jen nechce!  Smůla.  Když jsme kolem 16 hodiny odcházeli, pokladna byla zavřená a jinak než s čárovým kódem z aplikace se tam člověk nedostal ....... chytré.

Šla jsem tam s tím, že si prohlédneme a možná i vyzkoušíme (tedy spíše děti) nějaké disciplíny.  Že uvidíme nebo zažijeme něco, co zažívají jen olympijští sportovci. Místo toho jsem zažila něco, co je v Praze k zažití docela často. Davové šílenství ...

Olympijský park je podle mě super nápad, ale nějak jsem tam nenašla nic, z čeho bych byla unešená.  Děti kňouraly, že si nemůžou zabruslit.  Hlavní ledová plocha byla zavřená, jezdilo se jen okolo. To nejsem zase takový blázen... zabruslit si můžu jít někam na stadion a nemusím jezdit v zástupu dokola po rozbředlém ledu, kde se ani nemůžu zastavit, abych nezpůsobila valnou hromadu :)...
Děti si stěžovaly, že to bylo k ničemu.  No bylo.  Zase jsme si postáli v autofronátch a jakmile jsme dorazili domu, fandili jsme biatlonu v TV.
Fandím každému takovému nápadu, ale asi jsme tam byli ve špatnou dobu - když to vyjde, půjdeme tam ještě jednou ve všední den, třeba to vyjde lépe.

Nic to nemění na tom, že všem našim sportovcům držíme palce !!!!

Read More

Neveselo v Oh

Právě absolvují tradiční lednový týden v Orlických horách.  Jezdím sem uz cca 25 let, trávíme tu týdny a víkendy v  průběhu  cele zimy a tohle jsem tu v zimě ještě nezazila. Totiž to, o cem každý teď mluvi, ale v Praze to tak neprijde. Svět se zbláznil....po snehu ani památky.  Na Číhalce a v Deštném se sice snaží,  ale je to tedy smutný pohled. .
Těch pár lidí,  co tu je, chodi v sustakovkach na prochazky. Lyže odpočívají v lyžárnách a kdo to nevydrží,  jde se sklouznout na sjezdovku horko těžko pokrytou vrstvou technického sněhu,  který ráno zlověstně ledově skřípe a od 11h se hrne pod vahou každého lyžaře o 5 metrů níže.
Předpovědi každý den slibují ochlazeni tak tomu ještě dávam šanci,  i když moc nevěřím.

Včera jsme sli misto lyžování na procházku na misto, kam obvykle deti vozíme na sanich. Děti tam tentokrát jely na kole - cestou jsme nepotkali sebemenší flíček sněhu.  Jen spousty krtincu a chodbiček od myší v trávě.

Za 3 tydny mame v planu přijet znovu tak doufám, že se nam naskytne veselejší pohled....

Všem přeju at tady a všude na horách pořádně nechumelí a lyžaři doženou to, co doteď promeškali. I když mistni jsou jistě rádi,  že konečne nemusí odklízet ty haldy sněhu,  co tu vzdycky bývají a ted nejsou :))




PS: omlouvám se za diakritiku, pisu z mobilu s nechce se mi každé slovo opravovat. :)

Read More

studium: Zdravotní tělesná výchova - co, jak a kdy

Ráda bych vám v následujícím článku trochu shrnula zážitky, informace a postřehy ze studia na VŠTVS Palestra oboru Zdravotní tělesná výchova.
Mohlo by to pomoci někomu, kdo o tomto studiu uvažuje a nemá dost relevantních informací, recenzí apod.

Studium jsem absolvovala v letních měsících.  Jednalo se o 2 celé, intenzivní týdny (po-ne, od 9 do 17hod).  V první týdnu šlo především o teorii, v druhém týdnu  přišla na řadu praxe, i když byla prokládaná teoretickými "vsuvkami".
Výuka probíhala v jednom ze sídel Palestry v Hostavicích a já ji absolvovala v těch největších vedrech, které v létě byly.  Opravdu celou dobu ukrutně pálilo sluníčko, bylo vedro a my měli cvičit a namáhat mozkové závity.

Celkově nejvíce pozitivně hodnotím kvalitu přednášejících. Byli to nesmírně zkušení, pozitivní, inspirativní a příjemní lidé.  Opravdu všichni přednášející nás něčím oslovili a většina z nás studentů si jejich přednášky užívala.   Musím vyzdvihnout PhDr. Gabrielu Firstovou, Mudr. Vlastu Syslovou, Mgr. Jermáře (jeho výklad anatomie byl srozumitelný a kdybych se jednom jen trochu přiblížila k tomu, co tento pán o anatomii ví, vůbec bych se nezlobila :),  PhDr. Vojmír Srdečný (v 94 letech plný vitality a zájmu předávat své zkušenosti).  Takže po profesorské stránce perfektní.

Učili jsme se především anatomii, psychologii, teorii zdravotní tělesné výchovy  (dysbalance, cvičební jednotka atd.), první pomoc, a pak v praxi diagnostiku, vyzkoušeli jsme si cvičení na balonech, s pomůckami, různé druhy jógy (druhý den jsme se nemohli ani hnout), seznámili jsme se s SM systémem atd.

Již na začátku studia jsme si každý měli vybrat téma své závěrečné práce. Po rozmýšlení různých možností, která témata by mě zajímala a díky kterým bych načerpala zajímavé informace, jsem si vybrala téma: "ZTV po operaci kolene".  Sepisování závěrečné práce jsem si vyloženě užila :)

Závěrečné zkoušky spočívaly v absolvování písemného testu z anatomie a první pomoci. Kdo testy splnil na požadovaný počet bodů, mohl další den postoupit  k závěrečným praktickým zkouškám.  Ty obnášely obhajobu závěrečné práce, praktické ukázky ze cvičební hodiny na dané téma a odpověď na vybranou otázku.  Musím říct, že závěrečná praktická zkouška byla hodně náročná. Téměř 4 hodiny jsme dělali cvičence těm, kteří byli "zkoušeni".  Nakonec jsme zodpověděli vylosované otázky a zkouška byla u konce.
Obdrželi jsme certifikát opravňující k výkonu práce coby Cvičitele ZTV a mohli jsme jít slavit.

Plusy:
* vynikající parta lidí (studentů), kteří byli všichni maximálně pozitivní, jejich zkušenosti neuvěřitelně obohacovaly výuku a já se také díky tomu každý den do "školy" těšila
* neméně vynikající učitelský sbor včetně lektorů praktických hodin
* velmi dobré administrativní zajištění ze strany školy
* dotace 150 hodin byla maximálně využita - hodiny nebyly odfláknuté a opravdu bylo využito maximum času k předávání znalostí a spousty zkušeností profesionálu - přednášejících
* výuka probíhala v krásném místě bývalého zámečku. Ačkoliv samotná budova by zasloužila modernizaci, velmi to vynahradilo okolní prostředí parku, ve kterém jsme trávili přestávky nebo obědy

Mínusy:
* téměř nic
* mně samotné chybělo trochu více konkrétních praktických ukázek z diagnostiky a následné rady při sestavení cvičební jednotky pro danou dysbalanci.  Nicméně všechny dotazy byly zodpovídány ochotně a vzhledem k rozmanitosti lidí a důvodů proč se na kurz přihlásili, nebylo asi možné vyhovět všem.


Já jsem osobně nesmírně ráda, že jsem kurz absolvovala, rozšířila jsem si zase obzory, měla možnost potkat skvělé lidi a dozvědět se spoustu věcí.
Pokud tedy uvažujete o studiu na VŠTVS Palestra, určitě doporučuji a přeji vám ať absolvujete také tak příjemný a obohacující kurz, jako jsem měla možnost absolvovat já.

Snad vám, kteří se rozmášlíte mé postřehy pomohly.  Přesto, pokud v článku nezazněla odpověď na dotaz, který vás zajímá, ráda ho zodpovím.

Hezký den :)

Read More

nová motivace pro nový rok

Nemám moc ráda předsevzetí. Nikdy jsem si žádné moc nedávala.  resp. různé úkoly a plány si dávám průběžně celý rok a přijde mi divné čekt na 1.1., abych mohla začít plnit nějaký svůj cíl.

Tentokrát jsem se ale nechala zlákat tím novým začatkem a rozhodla se začít sportovat více systematicky.

Už delší dobu používám při sportování sportester, konkrétně Suunto Quest.  Přes webovou stránku www.movescount.com jsem si nahrála do hodinek tréninkový plán s cílem zvládnout uběhnout "10km pod hodinu". Každý den jsem hodinkami upozorněna, jaký typ tréninku mě čeká a jakou obtížnost musím zvládnout.

Plán tedy je, uběhnout v dubnu-květnu 10 km kolem 50 minut.  Je to výzva, protože přes zimu běhání moc nedám. Nemám ráda sychravo, lezavo, mlhavo. Zimu můžu jen na horách se sněhem :)   Tak snad se mi to podaří překonat a tréninky nebudu šidit.

A tak nakonec pár motivačních obrázků :)

Read More